Květen 2014

Obraz Doriana Graye

28. května 2014 v 17:12 | adminka |  Recenze
Autor: Oscar Wilde
Překlad: Jaromír A. Máša
Nakladatelství: Dobrovský
Rok vydání: 2013
Počet stran: 188

gray

Příběh s utopickými prvky se odehrává v 19. století v Londýně.
Jediná rozsáhlejší próza Oscara Wilda předvádí na fantastickém příběhu aristokrata, jemuž kouzelná moc propůjčila věčnou krásu a mládí, rozpor mezi morálkou a estetickým prožitkem - zatímco Dorian Gray zůstává stále dvacetiletý, jeho dokonalá podoba na plátně stárne a ohyzdí se podle toho, kolik dívčích srdcí zlomil a kolik nadějných mladíků přivedl do zkázy.

Na knihu jsem se chystala už delší dobu. Proto mi vůbec nevadilo, když nám byla zadána jako další povinná četba. Od Oscara Wilda mám spoustu oblíbených citátů, což mě jen utvrzovalo v tom, že kniha bude skvělá.

Obzvláště se mi na knize líbily filozofické části. Povětšinou z úst lorda Henryho. Dílo nemá ani 200 stran, přitom knihu ale musíte číst pomaleji, abyste vše stihli vstřebat. Alespoň u mě to tak bylo. Často jsem upadala do knižního rozjímání. Určitě to znáte. Čtete, čtete a najednou se proberete, jak zíráte do prázdna a jen si tak uvažujete. Dokázala jsem s nepřítomným pohledem sedět klidně několik minut a přemýšlet o té a té chytré větě.

Obraz Doriana Graye je taková staronová kniha. Je to jedna z těch knih, které se budou číst stále. Wilde občas používá starší prvky - inverze, přechodníky. Ale v celku se to tak skvěle čte, že to ani nezaregistrujete.

V díle je skvěle ukázáno, že krása není všechno. Je pravda, že člověk věří krásným lidem. Jak by mohl být člověk zkaženým, když vypadá tak božsky, že? Zdání však klame. Je to něco jako s knihami. Nemáme soudit knihu podle obalu, ale ten úžasný obal vás někdy tak zaujme, že nejde jinak. Podobně je to i s lidmi.

Zajímalo by mě, jak by to s Dorianem dopadlo, kdyby se nesetkal s lordem Henrym. Byl to právě on, lord Henry, který Dorianovi ukázal jeho krásu. Do té doby to Dorian tak nebral, ale po setkání s lordem Henrym se vše změnilo. Samozřejmě s tím měl také co dělat Basilův obraz, ale bez Henryho slov, by to tak nejspíš nedopadlo.
Moc se mi líbil popis Dorianových myšlenek a vývoje jeho osobnosti.

Obraz Doriana Graye je na seznamu knih, které bychom si měli před smrtí přečíst, takže si mohu odškrnout další exemplář.
Určitě stojí za přečtení.

Hodnocení: 5/5

To

17. května 2014 v 17:18 | adminka |  Recenze
Autor: Stephen King
Překlad: Gabriel Gössel
Nakladatelství: BETA
Rok vydání: 2009
Počet stran: 1015

To

Příběh o klaunovi Pennywiseovi, který je ztělesněním věčného zla a který zabíjí děti v mainském městečku Derry. Parta kamarádů kolem Billa Denbrougha, říkající si "Smolaři", se mu rozhodne čelit nejen proto, že Billův mladší bratr byl jednou z klaunových obětí. Na podzim 1957 se dávají do boje - Smolaři versus Pennywise - s úmyslem zničit ho. Avšak v roce 1985 je TO znovu zpátky - a tentokrát je Billem a spol. už opravdu rozladěné!

,,Tak co právě čteš?"
,,To."
,,Cože?"
,,No, To."
Podobný dialog probíhal během čtení Toho velmi často. Pokaždé mě to pobavilo. Na knihu jsem se velmi těšila, protože, jak jste si určitě všimli, Kinga obdivuji. Má jednoduše nadpřirozený talent.

Chvíli vám trvá, než se zorientujete, ať už jde o postavy nebo o dobu, ve které se nacházíte. Když už konečně vše pochopíte, začne další část knihy a jste vrženi opět do neznáma. Bylo potřeba pořádně některé úseky číst, abyste se neztratili. To je jedna z věcí, co se mi na knize moc líbily.

Na horory se v televizi vůbec nedívám. Mám potom děsivé představy, když koukám do tmy nebo slyším tajemné zvuky . Říkala jsem si, že v knize to přece tak děsivé být nemůže. U žádné z Kingovek jsem se zatím nijak nebála. Možná jsem byla lehce vyděšená při čtení, ale s zíráním do tmy to nemělo nic společného. Tak To mě opravdu překvapilo. V knize je vše tak perfektně popsané, že se vám každá scéna odehrává před očima, ať chcete nebo ne. Po dočteni jsem se zatím nestřetla s klaunem, ale myslím, že až se to stane, uteču a to hodně rychle. Některé scény jsou opravdu odporné. Nemohla jsem dělat nic jiného, než sedět s vytřeštěnýma očima a číst dál, i když můj mozek přímo žadonil o zavření knihy. Tak velkou moc ta kniha má.

Nebyl by to King, aby v nějaké jeho knize chyběla trocha sexu. Musím říct, že takovou scénu jsem ale nečekala ani od Kinga. Už kvůli tomu by si knihu měl každý přečíst. :D

Celou knihu víte, že všichni ,,Smolaři" prostě nemůžou přežít. Velké dilema nastává, když si máte vybrat, který by vám nejmíň chyběl. Všech sedm dětí, pozdějí dospělích, se velmi liší. Každý úplně jinak vypadá, každý má jiný charakter a každý má jiné problémy. Všechny je milujete. Nakonec si ale stejně vybrat nemůžete.

To pro mě bylo velikou výzvou. Takto rozsáhlou knihu jsem nikdy předtím nečetla a musím říct, že mi to dalo zabrat. Asi v polovině, když se zrovna nic moc nedělo, jsem se zasekla. Ale naštěstí jsem se tomu postavila a knihu otevřela. Byl to skvělý zážitek a také dobrá zkušenost.

Hodnocení: 5/5

Ochutnávka citátů 2

6. května 2014 v 20:09 | adminka |  K zamyšlení
Omlouvám se, že nic nepřidávám. Právě čtu knihu od Stephena Kinga (To). Je to běh na dlouhou trať. Kniha je vážně obsáhlá, ale aspoň se můžete těšit na recenzi. :D
Zatím tady máte pár citátů, které se mi zalíbily.

"Smysl života spočívá v tom, že jednou končí."
- Franz Kafka

"Před tím, co za mnou jde, prchám, co uniká, sleduji stále."
- Publius Ovidius Naso

"Jen tehdy milujeme doopravdy, když milujeme bez příčiny."
- Anatole France

"Záměrně ze sebe dělat blázna - toť nejvyšší moudrost."
- Gerrit Gerritszoon

"Člověk, který příliš miluje, se podobá volajícímu na poušti - nikdy se nedočká ozvěny."
- Denis Diderot