Svět podle Garpa

11. ledna 2015 v 21:26 | adminka |  Recenze
Autor: John Irving
Překlad: Radoslav Nenadál
Nakladatelství: Odeon
Rok vydání: 2008
Počet stran: 528

garp

Proslulý román Johna Irvinga líčí život a názory fiktivního spisovatele T. S. Garpa. Jako syn excentrické Jenny Fieldsové, která si usmyslela mít dítě bez manžela, dospívá Garp pod jejím vedením v dosti svéráznou osobnost. Po maturitě odjíždějí s matkou do Vídně, oba se stejným cílem: začít psát. Jenny sepíše svůj životopis Sexuálně podezřelá, kterým se rázem proslaví, a stane se vůdčí autorkou ženského hnutí. Garp zase napíše povídku, aby se mohl oženit s Helenou, ochotnou vzít si jedině spisovatele… Garp ale není výrazný spisovatel a ve své poněkud afektované tvorbě se vypořádává po svém s nejosobnějšími, stále bolestnějšími prožitky, jež jakoby přímo zhmotňovaly děsivé představy, které ho coby starostlivého manžela a otce pronásledují. Proslaví se až svým bulvárním románem Svět podle Bensenhavera, role veřejné osoby ho však zaskočí opět nepřipraveného. Přestože je Irvingův groteskní román plný komických situací, dotýká se citlivých a aktuálních témat dnešní civilizace - otázky individuality osobnosti, sexuality, ženského hnutí, násilí a strachu z neštěstí a ze smrti.

Už před delší dobou jsem tuto knihu dostala darem se slovy: ,,To se ti bude určitě líbit." Celkem mě i mrzí, že jsem se k ní dostala až teď. Opravdu se mi líbila.

Je pravda, že zezačátku jsem o tom docela pochybovala. Prvních několik desítek stran jsem se nedokázala začíst. Knihu jsem stále odkládala, pokud bylo něco lepšího na práci. Ale tenhle stav netrval moc dlouho. Příběh začínal nabírat směr a musím podotknout, že hodně šílený. Kniha se rázem stala tím nejúžasnějším majetkem. Četla jsem do noci, když už jsem zhasla a chystala se spát, musela jsem prostě rozsvítit a číst dál. Při mechanických činnostech jako je umývání nádobí nebo žehlení, mi zničehonic v hlavě vyskakovala jména charakterů. Kniha mě pohltila. Prožívala jsem s postavami každý řádek. Po tragédii s Michaelem Miltonem jsem nemohla usnout. Nemohla jsem se smířit s následky.

Líbí se mi, že nic není přibarvené. Všechno je napsané tak, jak to v životě je. Sci-fi čtu hrozně ráda, ale občas kniha jako Svět podle Garpa neuškodí.

A smrt? Epilog byl jedna z těch opravdu nejlepších částí. Bylo smutné se se všemi loučit a zjišťovat, jak jejich život šel dál bez Garpa. Ale způsob, jakým autor ukončil jejich životy, mě tak nějak naplnil. Někteří zemřeli na stáří, někteří zemřeli jen náhodou, někteří zemřeli na nemoc. Tak jak to jednoduše bývá. Smrt si prostě přijde, kdy se jí zachce. Je to úžasná pasáž.

Nazačátku knihy jsem opravdu pochybovala o její senzačnosti, ale naprosto jsem se zmýlila. Je ještě víc úžasná, než mi člověk, který mi ji daroval, popisoval. Děkuji za ni. :)

Hodnocení: 5/5
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Coneja^^ | Web | 11. ledna 2015 v 21:32 | Reagovat

Už jsem o ní párkrát přemýšlela :)

2 Bláňa | 15. září 2015 v 20:09 | Reagovat

Ahoj chci je jen zeptat, jak je tlustá, abych věděla jestli si ji mam dat do maturitního seznamu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama