Říjen 2015

Vyhoďme ho z kola ven

11. října 2015 v 16:21 | adminka |  Recenze
Autor: Ken Kesey
Překlad: Jaroslav Kořán
Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2010
Počet stran: 275

ffff

Již klasický román o vzpouře jednotlivce proti mašinérii společenského systému. Kniha byla v roce 1975 zfilmována Milošem Formanem. Román je o dělníkovi jménem Randle McMurphy, který se rozhodne předstírat šílenství, aby se dostal z pracovní farmy a aby ho převezli do státního špitálu pro duševně choré. Soudí, že život tam bude příjemnější...

Další dílo k maturitě. Všichni mi nadávají, že si vybírám ty delší knihy, když si můžu přečíst třeba Kuličku, která má tak padesát stran (ale taky ji tam mám). O knize jsem slyšela jen samé dobré zvěsti, a když už si můžu přečíst něco s takovým ohlasem, proč ne, stejně si něco ze seznamu přečíst musím. Takže takhle jsem se dostala k McMurphymu.

Jak to tak bývá u těch lepších knih, zpočátku nevypadala tak dobře. Četla jsem z donucení, než se příběh rozjel. Měla jsem obavy, že to třeba tentokrát bude jíné, kniha mě neosloví, ale obavy byly vzápětí rozplynuty. Děj začínal nabírat směr.

Líbí se mi, jak autor příběh vypráví prostřednictvím Náčelníka. Myslím, že je to přesně to pravé. Mohli jsme vidět McMurphyho příběh očima ,,němého a hluchého" indiána, který přece jen nebyl tak hluchý, jak se zdálo zpočátku. To byla mimochodem taky jedna z věcí, které jsem si na knize zamilovala.

Nepřišlo mi, že bych se do děje nějak ponořila, ale opak byl skutečností. Když se totiž hrdinové dostali na moře, zápasili s lososy a konečně se od srdce řehtali, vylily se moje oči slzami. Byla jsem šťastná, že to Murphy dokázal. Všichni ucítili život, radost, štěstí, lásku. Ucítili ji, i když si mysleli, že nic takové pro ně neexistuje, nic takového už nikdy neucítí. Byla to překrásná část.

Hlavním motivem knihy je společnost a to, jak je vybočení z řady nepřípustné. Je to šíleně smutné, ale je to tak. Takhle jsme si to tu naprogramovali a tak to je. Jakmile se člověk jen trochu uvolní a je sám sebou, je to zlé. Svět je plný přetvářky, klamů a lží. Nerada nad tím přemýšlím, musela bych taky do nějakého útulku. Hrdiny si nakonec moc oblíbíte, protože to jsou právě oni, ti přeživší, ti kteří si uvědomili, že nechcou být jako ostatní. Bohužel na to také doplatili. Ale to je to dilema, chcete se přetvařovat a zařadit se, být v klidu, nebo chcete být vy, chcete žít, dělat to, po čem toužíte?

Hodnocení: 5/5