Norské dřevo

3. ledna 2016 v 11:36 | adminka |  Recenze
Autor: Haruki Murakami
Překlad: Tomáš Jurkovič
Nakladatelství: Odeon
Rok vydání: 2002
Počet stran: 304

fff

Po vydání Norského dřeva v USA vzrostl počet Murakamiho čtenářů z obvyklých statisíců na miliony, ačkoli někteří byli zklamáni tím, že autor napsal "jen" milostný příběh… Exotika, milostné vztahy, studentský život, nespoutaný sex - to vše lze v románu nalézt. Jeho název je zvolen podle známé písně Beatles, již si nechává od své spolubydlící Reiko v psychiatrické léčebně zahrát jedna z hlavních postav, dívka Naoko. Jakkoli se autor nesoustředí pouze na partnerské dvojice, ale spíše na trojice, oním styčným i nosným bodem zároveň je jedinec, student Tóru Watanabe. Musí převzít zodpovědnost za svůj život a naučit se sdílet pocity blízkého člověka. Největší výzvu však představuje - aniž by si to plně uvědomoval - otázka volby mezi životem a smrtí. Smrt je již v našem životě skryta, takové poselství mu předává jeho přítel Kizuki, než spáchá sebevraždu a zanechává zde vnitřně rozbitou Naoko s temnotou v duši, která v ní přetrvává od dětství, kdy sebevraždu spáchala její milovaná sestra. Poznává, že smrt má nejen svou tíži, ale i své kouzlo pro ty, kdož nemají kam jít.

Norské dřevo nabízí směsici japonských reálií a pohledů do nejhlubšího nitra duše; zároveň přibližuje exotické prostředí, charakteristické dramatickým příběhem, mistrovsky zvládnutou minimalistickou zkratkou i "nevyzpytatelností" hlavních postav.

No to mě podržte. Nečekala jsem, že v knihách k maturitě najdu takový skvost. Tahle kniha má všechno. Je to tragický příběh. Ale ty já mám ráda.

Tóru je jednoduše bezva. Zažil si toho dost, má na svět poněkud jiný pohled než většina vrstevníků. Rád čte, poslouchá hudbu, má rád svůj klid a je zamilovaný do Naoko. Do Naoko, která je pěkně v hajzlu. Dřív chodila s Kizukim, který byl nejlepší kámoš Tórua. Byla to skvělá parta, dokud se Kizuki nezabil. Naoko to zničilo a Tórua změnilo. Jejich cesty se po Kizukiho smrti rozejdou.

Když Tóru začne studovat v Tokiu, potká se s Naoko a začnou společně každou neděli chodit na pocházky. I když spolu moc nemluví, spojuje je Kizuki a cítí se spolu dobře. Na Naočiny narozeniny se s Tóruem opijí a vyspí se spolu. Po této noci Naoko zmizí. Dostává se do střediska pro lidi psychickými potížemi. Tam za ní Tóru přijede, seznámí se s její spolubydlící Reiko a společně tráví příjemné chvíle. Kniha je také skvělá sexuálními částmi. Při této návštěvě Naoko Tórua uspokojí rukou. Když je Tóru v Tokiu, stále Naoko píše dopisy.

Mezitím potkává spoustu zajímavých lidí. Nagasawu, který se nikdy netrápí a jde si za tím, co zrvona chce. Jeho přítelkyni Hacumi, která se později v knize zabije. Extréma, ten je v příběhu taková komická složka. A hlavně potkává Midori. Ta si k němu jen tak přisedne na obědě a začne se s ním bavit. Ti dva se velmi spřátelí. Midori je velice přímá. Mluví otevřeně o tom, že ji vzrušuje sado maso, že chce, aby na ni Tóru myslel při onanování. Je ale zároveň velmi citlivá, což Tóru zjistí, když jdou navštívit jejího nemocného otce do nemocnice. Midori se o něj stará téměř každým dnem. Tóru má Midori velmi rád, pořád ale nedokáže dostat z hlavy Naoko.

Jak to ale dopadne vám neřeknu. Ta kniha je senzační, je plná všeho. Vím, že si ji přečtu víckrát, určitě jděte do toho. Je to zážitek. Je to skvěle psané, krásně se to čte, není to jeden popis za druhým, ale když už tam ten popis je, je nádherný.

Hodnocení: 5/5
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama