Únor 2016

Smrt krásných srnců

3. února 2016 v 6:32 | adminka |  Recenze
Autor: Ota Pavel
Nakladatelství: Academia
Rok vydání: 2008
Počet stran: 113

sdfsdfd

Soubor sedmi povídek, které jsou soustředěny především okolo postavy Pavlova tatínka. Pavel je mistrný lidový vypravěč. Jeho povídky mají jednoduchou dějovou osnovu, ale díky jadrnému podání a původu ve skutečnosti jsou velice oblíbené. Dominantní úlohu ve všech povídkách sehrává řeka Berounka, její okolí a Křivoklátsko, tamní příroda, kterou ostatně celá Pavlova rodina tolik milovala.
Úvodní povídky knihy se jmenuje Nejdražší ve střední Evropě. Tatínkova láska k přírodě a to hlavně k rybářství vyvrcholí tím, že se rozhodne koupit rybník údajně plný kaprů. Netrvalo mu to dlouho, než se mu podařilo najít rybník, který by k prodeji byl, a to za deset tisíc korun. Prodal mu jej jakýsi doktor Václavík, který působil velmi seriózním dojmem. Tatínek chvíli ještě s nákupem otálel, neboť tenkrát deset tisíc bylo docela hodně. Doktor, aby ho přesvědčil, jak výhodná je to koupě, hodil do vody kus housky. Z hloubky se najednou vynořila velká kapří tlama a houska nenávratně zmizela kdesi v rybníce. Tatínek byl šťastný, jak výhodná je to koupě. Veden láskou k rybám si nedovedl představit, že by se mohlo jednat o podvod. Blížila se doba výlovu a šťastný tatínek pozval všechny známé, zkrátka se slavilo a všichni se těšili na bohatý výlov. Rybáři zahájili výlov, jehož výsledkem však byl jediný kapr. Tatínek samozřejmě poznal rybu, byla to ta, která s vervou zhltla onu housku. Všichni se smáli, jen Pavlovi rodiče z toho byli nešťastní.
Uplynula řada let. Pavlův tatínek se živil prodejem ledniček a vysavačů. Jednoho dne za ním přišel i pan Václavík, který sháněl ledničku. Tatínek pookřál a okamžitě myslel na odplatu. Samozřejmě však nedal na sobě nic znát a tvářil se tak, jako by na vše už dávno zapomněl. Sehnal panu doktorovi přenádhernou ledničku, s mramorovou deskou navrch. Byla velmi drahá, stála deset tisíc tři sta, ale tatínkovi se podařilo přesvědčit Václavíka, že člověk na jeho úrovni by měl mít jen to nejkvalitnější. Tatínkova odplata však byla sladká. Lednička navenek působila opravdu dokonale, ale chyběl jí chladící mechanismus. A tak stejně, jako kdysi tatínek koupil rybník bez ryb, koupit nyní pan doktor vlastně jen hezčí bednu.
Ve stejnojmenné povídce Smrt krásných srnců se tatínek vypraví za protektorátu do svého milovaného lesa, aby sehnal nějaké vydatné jídlo pro své syny, kteří odcházejí do koncentračních táborů. Vůbec ho však nenapadne, že vlastně riskuje svůj vlastní život. Zpočátku mu ale štěstí nepřeje a na jeho háček se ne a ne nějaká ta ryby chytit. Rozhodne se tedy, že si půjčí od strýčka Proška psa a uloví srnce. Přes různé útrapy se mu to podaří a dopraví srnce domů. Právě toto poslední vydatné jídlo před nuceným odchodem do koncentračních táborů pravděpodobně zachránilo jeho kamarádům život, který za války byl plný utrpení a skomírání. Další povídky jsou Ve službách Švédska, Kapři pro wehrmacht, Otázka hmyzu vyřešena, Králící s moudrýma očima.
Ota Pavel dokázal v jedné jediné knížce zachytit komické příběhy a zároveň strastiplné a bolestné. Je jedním z mála autorů, který se dokázal věnovat jak útrapám války, tak i době veselí a štěstí. To jen svědčí o jeho uměleckých kvalitách.

Pokračujeme s díly k maturitě. Tuhle knihu jsem v seznamu neměla, ale nakonec jsem ji vyměnila za Mistra a Markétku, to vše jen kvůli obsáhlosti. Výměny ale nelituji, tahle kniha se skvěle čte. Je vtipná, krásná, smutná, zoufalá a nešťastná zároveň.

Osudy Pavlova tatínka jsou velice rozverné. Člověk si říká, že tolik neúspěchů přece člověk nemůže zažít. Ale ono to tak bude. Pokud člověk žije poměrně dlouho, je dost pravděpodobné, že ho tolik neúspěchů potká. Zároveň toho ale Pavlův otec mnoho zažil. Má nespočet vzpomínek, ať už jsou veselé nebo ne. Vychoval dobře své syny, staral se o ně a o manželku, jak nejlépe dovedl. Ten pán měl úžasný život.

Nebylo povídky, která by se mi nelíbila. Všechny mají své kouzlo. Která mi ale utkvěla v hlavě jako nejvíce zdrcující - Králíci s moudrýma očima. Člověk si říká, že už rodina všechno těžké zvládla. Pavlovi rodiče se měli jakž takž dobře, pracovali, ale měli svůj klid. Objeví se šance, jak si naposledy zkusit vydělat velké peníze. Tak jede Pavlův otec na soutěž s králíky. Já tušila, že se to nevyvede, ale strašně moc jsem mu přála, aby se to povedlo. Byla jsem z toho smutná. Představa, jak se trmácí jako troska pěšky domů podél řeky, je naprosto strašná. Hnal se za penězi, aby se rodina měla dobře, až ho to nakonec položilo.

Kniha je útlá a příjemná. Čte se nádherně a všem ji doporučuji.

Hodnocení:5/5

Hamlet

2. února 2016 v 8:27 | adminka |  Recenze
Autor: William Shakespeare
Překlad:
Martin Hilský
Nakladatelství: Academia
Rok vydání: 2009
Počet stran:
149

sdasd

Hamlet je slavná tragédie pojednávající o jednom dánském královském rodu. Hamletovi zemře otec, král dánský, a hned záhy si jeho ovdovělá žena (vystupující jako Královna) vezme za muže králova bratra, Claudia (vystupující zde jako Král).
Zde začíná náš příběh, a sice asi dva měsíce poté, co král zemřel. Horacio, jeden z nejvěrnějších služebníků, je přivolán stráží na cimbuří, protože viděli ducha, který vypadal úplně stejně jako bývalý král. Přizvou tedy i Hamleta, která si s otcem povídá a zjistí, že Claudius jej ve spánku zabil tím, že mu nakapal jed do ucha. Hamlet slíbí, že otcovu smrt pomstí...
Hra poukazuje, že touha po moci se nezastaví před ničím. Ušlechtilí zabíjí, poddaní se poklonkují a čest či ctnost jsou výsadami hrdinů.

Tady není moc o čem mluvit. Hamleta už jsem četla podruhé. Chtěla jsem si příběh k maturitě oživit.

A jak já miluji tragédie. Je to poměrně krátká hra, která má v sobě všechno. Vyskytuje se v ní duch,to nám zastupuje trochu nadpřirozených jevů. Hamlet chce pomstít svého otce - vzrušující zápletka. Do hry nám vstupují herci jako takové rozptýlení před velkým zničujícím koncem. Drahá Ofelie, jediná naprosto nevinná, která byla životem krutě ušlapána. Horacio, jediný věrný přítel Hamleta, který při něm stojí až do samého konce a vlastně i potom. Shakespeare je prostě můj král.

Je to trochu neoriginální, ale jsem dokonale zamilovaná do Hamletova slavného monologu. Je to tak pravdivé a zdrcující. Dokonce tak moc, že ho sem musím dát. :D

Být, nebo nebýt? Tak se musím ptát!
Je důstojnější trpělivě snášet
kopance, rány, facky osudu,
nebo se vrhnout proti moři útrap
a rázem všechno skončit? Zemřít, spát!
Nic víc. Ten spánek uspí bolest srdce,
ukončí všechna trapná trápení
lidského těla. Jaké větší přání
by člověk mohl mít? Spát, zemřít, nebýt.
Ve spánku snad i snít. Tady to vázne.
Jaké sny zjevují se po smrti,
když vyvlékli jsme se z tělesných pout?
Při tomhle couvnem. Tahle okolnost
nám prodlužuje dlouhé přežívání.
Protože kdo by strpěl krutost světa,
svévoli tyranů a posměch blbců,
zhrzenou lásku, nedobytné právo,
nadutost úřadů, zavilost malých,
s níž ničí všechno, co je přerůstá,
kdo by to snášel, kdyby stačilo
jen jednou bodnout a mít rázem pokoj?
Kdo by dál nesl těžký náklad žití,
necítit strach z čehosi po smrti,
z neznámých krajů, odkud nikdy nikdo
se dosud nevrátil, strach, který nám
svazuje ruce a nutí nás žít,
jak nechcem, místo vznést se do neznáma?
Tak myšlení z nás dělá zbabělce.
Vždyť plnokrevné odhodlání dlouhým
rozumováním chřadne, ztrácí dech,
a co mohlo být útočné a rázné,
se najednou jen pomotá a zmate,
až z toho není nic. Tiše, jde sem
půvabná Ofelie. - Vílo, vzpomeň
v modlitbách na mé hříchy.

Asi před dvěma měsíci jsem byla v kině, kde se promítal Hamlet z londýnského divadla. Byl to nádherný zážitek. Hamleta hrál můj milovaný Benedict Cumberbatch a všechno bylo prostě perfektní. Efekty úžasné, herci skvělí. Skoro jsem zapomněla, že jsem v kině a hra se přede mnou vážně neodehrává. Dlouho na to budu vzpomínat.

Hodnocení: 6/5

Lakomec

2. února 2016 v 8:06 | adminka |  Recenze
Autor: Jean-Baptiste Poquelin
Překlad:
Vladimír Mikeš
Nakladatelství: Artur
Rok vydání: 2008
Počet stran:
84


hhhhh

Lakomec je asi nejznámější Moliérovou komedií. Hlavní postavou je lichvář a necitelný lakomec Harpagon, který je pro peníze schopen obětovat vše, i rodinu a děti. Ztráta jeho bohatství pro něj představuje ztrátu smyslu bytí a ztrátu zdravého rozumu. Jeho postava je tragikomická a představuje Moliérův důkaz o tom, že peníze přirozeně deformují charakter a mezilidské vztahy.

Už dočítám poslední díla k maturitě. Pak budu volná. Mám z toho ale smíšené pocity. I když chci číst knížky, které jsem si koupila nebo si je prostě chci přečíst už nějakou dobu, tak to čtení k maturitě má něco do sebe. Ty díla v seznamu nejsou jen tak pro nic za nic. Něčím jsou originální a jedinečná, jinak by tam nebyla. Myslím, že mi to bude scházet.

Co se týče Lakomce, tak ten mě tak nenadchl. Hra je to dobrá, občas i vtipná, ale ten námět mě nějak neoslovil. Harpagon je slepě zamilovaný do svých peněz, všichni ostatní jsou zamilovaní do sebe, celá rodina měla umřít na moři, ale všichni zázračně přežili, nakonec se i šťastně shledali. Nevím. Čekala jsem něco jiného.

Samozřejmě tady můžeme diskutovat o tom, jak jsou v téhle době lidi zatížení na peníze a majetek. Stejně tak Harpagon. Zabil by své dítě kvůli bohatství. Tímhle je dílo stále aktuální, přesto se mi ale do příběhu nechodí ta zápletka se znovunalezenou rodinou. Už je to takové přeplácané.

Stále jsem ale toho názoru, že by si to měl každý přečíst. Můžete aspoň vidět, co s lidmi dělají peníze. Mezi mé oblíbené se ale drama nezařadilo.

Hodnocení: 3/5